4 důvody proč (ne)být VEGANEM

Že si nedokážete představit jídelníček bez masa, vajíček a mléčných výrobků nebo stojíte před rozhodnutím, přestat tyto potraviny zcela konzumovat? Podívejte se na veganství praktickým směrem.

Po přečtení knihy „Vegan v kondici“ jsem byla zcela nadšená a říkala jsem si, že tento směr musím vyzkoušet i já. Uchvátila mě především myšlenka rychlejší regenerace po tréninku, zvýšené svalové síly i energie. Tento směr jsem vyzkoušela a podělím se s vámi o pár praktických poznatků, které vám možná budou, právě ve vašem rozhodování, nápomocné. Proč tedy být či nebýt veganem?

1. Více přemýšlíte o skladbě potravin

Být veganem s sebou přináší znalost jednotlivých složek potravin, od makro- až po nutrienty. Musíte si umět poskládat své jídlo tak, abyste doplnili do těla komplexní aminokyselinový profil, který je základem pro stavbu svalové tkáně, nestrádali na vitamínech a minerálech, a ještě aby finální výsledek byl poživatelný. To samozřejmě může být velice přínosné pro Vaše znalosti o výživě, poskytne vám to možnost naučit se a poznat nové druhy obilovin, semínek, ořechů, olejů a různých doplňků stravy, ale na druhou stranu strávíte docela dlouhou dobu přemýšlením o tom, z čeho si vlastně jídlo poskládat. Alespoň pro začátečníky může být tato skutečnost složitá a ne vždy se jim povede sestavit si správně jídelníček. Samozřejmě s praxí a delším držením se tohoto výživového směru se v potravinách budete orientovat a uspořádání výživového plánu náročné nebude.

Nastává zde ale otázka, zda i tak vám nějaký ten minerál a vitamín chybět nebude. Chybějící mikronutrienty bohužel ale v dnešní stravě chybí i osobám, které se stravují standardně, tzn. jsou všežravci. Tvrzení, že lidem, kteří nejedí třeba maso, chybí vitamín B12 (a jiné) je vzhledem k dnešnímu způsobu stravování západní společnosti dost diskutabilní.

2. Na návštěvách a v restauracích

Už vás vidím, jak své babičce, která vám s láskou uvaří vepřo-knedlo-zelo nebo snad kyselo, budete vysvětlovat, že jste veganem. V tom lepším případě si jen poklepe na čelo a v duchu si řekne, že Ti „mladí už roupama nevědí, co si vymyslet“. Naše babičky přece nejlépe vědí, co je dobré a zdravé! 🙂

Pokud máte ale chápavé příbuzné a přátelé, jistě nebude složité jim vysvětlit, proč nejíte to a to, a možná nebude na škodu, přinést na návštěvu nějaké drobné pohoštění z domu. Hostitelce tím usnadníte práci a vaší babičce můžete něco dobrého a veganského uvařit. Třeba to i ochutná :-).

V restauracích se dnes již díky bohu snaží vyjít vstříc i lidem, kteří klasickou „restaurační“ stravu nejedí a v jídelních lístcích občas i nějakou vegetariánskou nabídku najdete. Bohužel je to často ve formě smažených pokrmů (sýr, květák, …), na což s díky říkám: „Děkuji, ale to si dám raději guláš“ :-D. S veganským výběrem je to už horší. Samozřejmě, pokud návštěvu restaurace plánujete, můžete si vybrat nějakou, pro vás, přijatelnou a speciálně pro vegany zaměřenou. Horší ale je, když vás hlad přepadne na dálnici nebo na lyžích, kde si v místních hospůdkách a motorestech moc vybírat nemůžete. No, řekněte – kdo se po celodenním výletu na běžkách chce nacpat „jen“ salátem?

3. Náhrady masa a mléčných výrobků

Četli jste si někdy, z čeho se skládají tak populární rostlinné nápoje, rostlinné sýry nebo náhražky masa? Podle mě to nemá se zdravým produktem nic společného. Existují samozřejmě i výjimky a když si zvyknete, kde a co nakupovat, najdete i lepší a „čisté“ produkty.

Jsou ale jídla, která bez tradičních surovin (maso, mléko, vejce, med) prostě nepřipravíte. Vždycky to pak budou jen alternativy a nikdy si nepochutnáte na pořádné svíčkové omáčce nebo míchaných vajíčkách. Zde jde spíše už o váš princip a to, jak ke stravování celkově přistupujete. Pokud vám tradiční pokrmy nikdy nic neříkali a občas tu chuť na máslo prostě nemáte, nebudete mít pravděpodobně problém.

4. Jsme všežravci. A asi ne jen tak z nějakého pitomého nápadu Pána boha

Co jedli naši předci, aby měli sílu a zahnali hlad? (když se jim tedy poštěstilo) Mamuta! Mnozí z vás odvětí: „Ale sbírali i kořínky.“ To sice ano, ale aby přečkali dobu ledovou, museli z něčeho brát energii. Energii z pořádného jídla plného bílkovin.

A co se konzumovalo v lidské revoluci dále? Mléčné výrobky od domácích zvířat, maso z happy domácích chovu, obyčejné máslo, sádlo a další lokální potraviny. Naše babičky dobře věděli, že ženy po porodu postaví na nohy silný domácí slepičí vývar!

Zastávám názor, že jsme prostě všežravci a to máme ctít. V našem těle to tak  funguje a náš metabolismus je na to zvyklý. Umíme trávit lepek, maso, mléčné výrobky. Všechny ty dnešní moderní výmysly o bezlepkových dietách (pro osoby, které žádnou intoleranci na lepek nemají), nebo o bezlaktózových výrobcích (pro osoby, které laktózovou intolerancí netrpí) jsou podle mě trochu hloupost. Věřím, že když si občas dáme kus masa, bílý rohlík s máslem nebo pořádný kopec šlehačky, tak vás to nemůže zabít. Důležitá je v tomto ohledu střídmost a přizpůsobení se životnímu stylu, jaký vedeme. Osoba, která sedí celý den v kanclu nemůže konzumovat stejnou skladbu potravin jako manuálně pracující dělník.

A jak to mám já? Veganství jsem si vyzkoušela. Žádnou zajímavou změnu jsem nezaznamenala. Regeneruji pořád stejně, síla na cvičení mi nechybí, nic mě nebolí a dýchám. I před touto zkouškou jsem se řídila způsobem stravování našich předků. Preferovala jsem převážně rostlinnou stravu s hodně luštěninami, sem tam nějaký kus happy masa, vajíček a domácího mléka. Vybírám si, kde a jaké potraviny nakupuji. Všímám si kvality. Už nikdy bych si nekoupila maso v marketu. Není to jen o tom, že kvalita stojí za nic, ale už mi jde i o etickou stránku věci.

Jsem kvalitativní všežravec a tak to zůstane. 

Má rada na závěr? Poslouchejte své tělo. Ono samo nejlépe ví, co mu prospívá!